Opar (lat. herpes) je zánět kůže způsobený herpetickými viry a projevující se v podobě svědivých puchýřků. Herpes simplex virus 1 způsobuje opar v oblasti rtu (herpes labialis), obličeje (herpes facialis) či na rohovce (herpes cornae), herpes simplex virus 2 způsobuje opar v oblasti genitálií (herpes genitalis), varicella-zoster virus způsobuje pásový opar (herpes zoster) a plané neštovice. Dále je znám ještě cytomegalovirus a virus Epsteina-Barrové.
Genitální opar je pohlavně přenosná choroba s výsevem puchýřků a následným vznikem vřídků v okolí pohlavních orgánů a konečníku. Trpí jím zhruba 15 % dospělých jedinců, přičemž k výsevu může docházet i opakovaně, neboť herpetické viry mají schopnost dlouhodobého přetrvávání v lidském organismu.
Homeopatická léčba je sice obtížnější než u oparu na ústech, ale i zde může vést k úplnému vyléčení. Postup je přitom stejný jako u kterékoli jiné obtíže. Ač se to může pacientům zdát zvláštní, ani v případě genitálního oparu po nich nebude homeopat chtít, aby odložili oděv, a potřebné informace bude získávat z pohovoru.
Nejčastějšími homeopatickými léky na genitální opar jsou Arsenicum album, Natrum muriaticum, Nitricum acidum, Petroleum či Sepia. Mezi nimi rozlišujeme zejména na základě vlastních projevů oparu – četnost výskytu, vzhled a lokalizace puchýřků, charakter bolesti. Na zmírnění kožních projevů lze aplikovat měsíčkovou nebo meduňkovou mast. A je vhodné upravit stravu tak, abychom dosáhli zvýšení pH v těle. Nicméně i u oparu platí jako nejúčinnější podat tzv. konstituční lék, tj. lék, který byl vybrán na základě celé osobnosti pacienta, nikoli pouze podle jedné fyzické patologie.
V symbolické rovině můžeme za genitálním oparem vidět vyjádření nějakého nevědomého konfliktu v sexuální rovině – např. konfliktu mezi sexuální touhou a pocity ošklivosti, nečistoty, nepřístojnosti, nebo jako vyjádření pocitů studu, viny či potrestání za „hříšnou chlípnost“ nebo nevěru. Opar je sám o sobě překážkou pohlavnímu styku a sexuálnímu životu vůbec, a tím jakoby „chrání“ postiženého před nástrahami libida. Tento rozpor je ještě zřetelnější v oblasti rtu (herpes labialis), kdy ret přímo vyzývavě, smyslně opuchne, ale zároveň říká „nedotýkej se mě“.
Součástí homeopatického interview může být i otevření a nahlédnutí těchto témat, pokud ovšem o to pacient sám projeví zájem a není mu to nepříjemné. Jinak je samozřejmě homeopat odkázán na to, co mu pacient/ka řekne a říci chce. Otevření intimních témat týkajících se vnímání sexuality ale může léčbu urychlit. Někdy není od věci podpořit léčebný efekt homeopatie paralelní psychoterapeutickou podporou.
Adam Havlín
Použité teoretické prameny
Morrison, R., Homeopatický průvodce fyzickou patologií, Alternativa, Praha, 2011.
Ullman D., Cummings S., Homeopatický domácí lékař, Alternativa, Praha, 2010.
Dahlke, R., Nemoc jako symbol, Pragma, Praha, 1996.
Vokurka, M., Hugo, J., Velký lékařský slovník, Maxdorf, Praha, 2007.
Centers for Disease Control and Prevention (http://www.cdc.gov)
Wikipedia (http://en.wikipedia.org/wiki/Herpes_genitalis)