Pacienti si někdy myslí, že lék „už nepůsobí“ nebo že zlepšení stavu či vyléčení nesouvisí s lékem, protože ke zlepšení došlo dlouho po podání léku. Předně je třeba říci, že homeopatický lék není něco, co by bylo v těle trvale přítomno a co by díky této přítomnosti nějak působilo. Homeopatický lék je impulz, kterým se vybudí obranný mechanismus v těle pacienta, a další „působení“ už je dílem tohoto obranného mechanismu. I nepatrný počáteční impulz může mít za následek rozsáhlé změny zdravotního stavu, podobně jako když z malé sněhové koule postupným obalováním a nabalováním dalšího sněhu uděláme sněhuláka. A zpětně můžeme původ dvoumetrového sněhulák vystopovat až k první vločce, která spadla na zem 18. ledna ve 2 hodiny 33 minuty SEČ a dále k ochlazení vzduchu, ke kterému došlo den předtím. Bez ochlazení by nebylo sněhuláka. Homeopatický lék je takové ochlazení.
Obranný mechanismus v těle (pro upřesnění uveďme, že zde nehovoříme o obranných mechanismech ve smyslu analytické psychologie, ale o jakési vnitřní tělesné síle člověka, vitalitě, imunitě, čchi nebo jakkoli ji budeme nazývat) si můžeme představit jako fotbalové mužstvo. To sestává z jedenácti hráčů a nejlepších výsledků dosahuje tehdy, když má na všech jedenácti postech hráče srovnatelné kvality, kteří jsou navzájem sehraní a plní taktické plány trenéra. Mužstvo může fungovat dobře i v případě, že má na některých postech slabiny, ale ty slabiny se daří zacelovat zaskakováním hráčů z jiných postů.
Představme si, že mužstvo „šlape“, své zápasy zvládá, hraje o špici tabulky. Po sérii vítězství však přijde nečekaná porážka (možná způsobená nedostatečnou koncentrací, podceněním soupeře nebo únavou hráčů po náročném programu), která s mužstvem otřese. V dalším zápase již výkon není tak suverénní, hráči se nemohou dostat do tempa, nedaří se jim kombinace, neproměňují šance, které dříve proměňovali, leží na nich „psychická deka“. Mužstvo prohrává zápasy i s papírově slabšími soupeři.
Blíží se poslední zápas, který už si mužstvo nesmí dovolit prohrát, jinak mu hrozí sestup do nižší soutěže. Majitel klubu nechce ponechat nic náhodě, tak podplatí rozhodčího (nebo dá hráčům zakázaný doping apod.). Pro jednou mu to možná vyjde, ale pokud to takhle půjde dál, nebude k záchraně stačit ani ten podplacený rozhodčí.
Situaci, kdy se mužstvu dlouhodobě nedaří, řeší obvykle majitelé hledáním nového impulzu, nejčastěji v podobě nového trenéra. A nezřídka se skutečně stane, že nový trenér „vnese do kabiny čerstvý vítr“ a probudí v hráčích dřímající schopnosti. Po krátkodobém rychlém vzestupu však může znovu nastat pád či stagnace, pokud trenér mužstvo pouze namotivoval, ale nepracuje s ním koncepčně. Je-li však trenér skutečně dobrý a mužstvu sedne, začne systematicky pracovat na zvyšování kondice hráčů, zdokonalování techniky, nacvičování taktiky, sehrávání herních situací atd. atp. První zápasy mohou být ještě rozpačité, ale výsledky se začnou pomalu a postupně dostavovat a v příští sezóně už bude mužstvo zase neotřesitelně okupovat první příčku v tabulce. Přijde-li nový trenér, který si s mužstvem vůbec nerozumí, obvykle nenastane ani ten krátkodobý vzestup. Hráči nejsou dostatečně motivováni a nabuzeni, protože se s trenérem a jeho metodami „míjejí“. Na druhou stranu, ztratí-li mužstvo potenciál (např. výprodejem kvalitních hráčů a ponecháním těch méně kvalitních a nezkušených, ztrátou formy klíčových hráčů v důsledku častých zranění, ztrátou motivace v důsledku neplnění závazků ze strany vedení), ani sebelepší trenér ho nepozvedne.
A teď se vraťme k obrannému mechanismu a homeopatickému impulzu.
Máme zdravého jedince, jehož obranný mechanismus funguje, jak má („mužstvo šlape), s jakýmkoli nachlazením či infekcí se dokáže vypořádat sám. Jednoho dne však přeci jen podlehne nemoci („nečekaná porážka s papírově slabším soupeřem“), kterou vyvolal např. silný akutní stres, emocionální zážitek, přepracovanost a nedostatek odpočinku, otrava, podcenění počasí, přemíra alkoholu apod. Obranný mechanismus tuto zátěž již nezvládl a od té doby se to s tímto člověkem vleče. Každou chvíli je nemocný, každou chvíli na něj něco leze, stačí mírné ofouknutí a uléhá s teplotou, má pocit, že selhal, bojí se vážnější choroby, nevěří si, chřadne („na hráčích leží deka“). Až přijde den, kdy už si nemůže dovolit onemocnět a zůstat doma. V práci je důležitá uzávěrka projektu, která se musí stihnout do určitého data, a když to nezvládne, dostane padáka („mužstvo nesmí prohrát, jinak sestoupí“). Při prvním náznaku nachlazení nebo zaškrábání v krku sáhne po antibiotikách nebo jiných lécích („vezme doping nebo podplatí rozhodčího“), které ho dočasně zbaví nepříjemných symptomů, aby mohl fungovat v práci. Pro tentokrát to vyjde, ale půjde-li to takhle dál, přestanou antibiotika zabírat.
Ve stavu, kdy už obranný mechanismus nezvládá vypořádat se sám se všemi nástrahami, které na dnešního člověka číhají prakticky každý den, můžeme zkusit podat homeopatický lék („nový impulz v podobě nového trenéra“). Tento lék může obranný mechanismus probudit a vybudit k nějaké akci a pacientovi se rychle udělá lépe, to však trvá jen krátkou dobu a další zdravotní potíže už zase nebude zvládat („trenér pouze motivoval, ale nepracuje koncepčně“). Znamená to, že lék nebyl úplně správný a musíme vybrat jiný, vhodnější. Správný lék, který pacientovi „sedne“, vybudí obranný mechanismus k pozvolné a postupné obnově sil a k trvalému uzdravení („trenér pracuje systematicky“). Zpočátku může pacient pociťovat dokonce jakési zhoršení, první zápasy jsou rozpačité a hráče, kteří ještě nemají dostatečnou fyzičku, bolí. Po něm však následuje postupné a trvalé zlepšování („mužstvo se usadí na první příčce v tabulce“). Slovo „trvalé“ ovšem neznamená, že pacient už bude do smrti zdráv. Nadále bude muset čelit každodenním nástrahám, se kterými se ale bude schopen sám vypořádat. Samozřejmě kdykoli se může setkat s natolik silným podnětem, že ho sám nezvládne, a pak bude znovu potřebovat impulz v podobě homeopatického léku.
Je-li lék nesprávný, pak se s pacientem „mine“ podobně, jako se míjejí hráči s trenérem, jehož metody jim nesedí. S obranným mechanismem to ani nehne. A u dlouhodobě zanedbaných případů – po dlouhodobém užívání alopatických léků, operaci, nezvratných orgánových změnách („mužstvo ztratilo potenciál“) – se může stát, že ani dobře zvolené homeopatikum již nepomůže.
Vždycky ale stojí za to to zkusit. Uplácet rozhodčí nelze do nekonečna.
Adam Havlín