Těhotenství není pochopitelně žádná nemoc nebo neduh, který by bylo třeba „léčit“, může však být provázeno různými problémy, při nichž nám homeopatie nabízí šetrné řešení bez vedlejších účinků.
První vážnější problém může nastat ještě před početím, a sice když se nedaří otěhotnět. V dnešní době je to mezi mladými lidmi poměrně rozšířený problém a podílí se na něm zvýšenou měrou prostředí, v němž tito mladí lidé vyrůstají, a jejich způsob života. Dočasnou neplodnost může způsobovat zejména dlouhodobé užívání antikoncepce, návykové látky, alopatické léky, elektromagnetické záření (mobilní telefony), nezdravé stravování, u mužů může být příčinou dočasného poklesu tvorby spermií i záliba v horkých koupelích, práce s notebookem na klíně aj. Při déletrvající marné snaze otěhotnět se nezřídka připojí velmi důležitý psychický faktor – oba mladí lidé začnou pochybovat o tom, zda jsou funkčně v pořádku, čím více chtějí, v o to větším jsou napětí a tím více se nedaří, dostanou se do začarovaného kruhu, ze kterého v některých případech hledají cestu prostřednictvím umělého oplodnění nebo adopce (a není výjimkou, když brzy po adopci, kdy dojde k uvolnění tohoto napětí, žena otěhotní přirozenou cestou).
Univerzální lék na neplodnost ani homeopatie nezná, proto je třeba v takovém případě zahájit tzv. konstituční léčbu. Ta spočívá ve vyšetření pacienta (pacientky) jako celku, kdy se vedle daného problému zkoumají i další psychosomatické projevy a povahové rysy člověka, a ve výběru léku ušitém na míru tomuto konkrétnímu pacientovi. Homeopatický lék dá stručně řečeno věci uvnitř organismu do pohybu, což vede k nápravě a zharmonizování tvorby spermatu, resp. ovulace, a nebo k uvolnění určitého bloku, který dosud bránil početí. I kdyby toto uvolnění mělo znamenat, že si daná osoba uvědomí, že celý blok spočíval v její niterné nechuti mít dítě právě s tímto partnerem, a dojde k rozchodu, lze hovořit o pozitivním účinku léku. A takto vybraný konstituční lék může ženu provázet celým těhotenstvím a porodem, aniž by bylo nutné na každý případný nový problém hledat lék jiný.
Záhy po početí bývá častým doprovodným znakem těhotenství nevolnost, obvykle spojená se zostřením smyslů. Obojí je natolik běžné, že je považováno za normální. Zostření smyslů je způsobeno novou situací matky, která musí chránit plod v těle a musí proto včas „vycítit“ sebemenší nebezpečí nebo ohrožení, proto potřebuje citlivější čich. Je však otázka, nakolik je normální, když se jí díky tomu začne zvedat žaludek z pachů vlastního partnera nebo vlastního těla. Nevolnost a zejména zvracení je přirozenou reakcí organismu na něco cizího nebo nežádoucího v těle a snaha se toho zbavit. Tím cizím je v tomto případě plod. Nevolnost může tedy jen znamenat opožděnou adaptaci těla a jeho imunitního systému k nové situaci a obvykle během prvního trimestru odezní. Trvá-li však po celou dobu těhotenství nebo je-li doprovázena častým zvracením, bude třeba se zamyslet nad tím, zda matka v nějakého hlubší rovině vlastně dítě nechce. To je však otázka pro psychoterapeuta.
Konstitučním lékem v takovém případě může být např. Sepia. Je to typ ženy, která se nechce nechat svazovat, a proto může těhotenství, jakkoli chtěné a očekávané, vnitřně vnímat jako nežádoucí zásah do vlastní autonomie. Stejně svazující je pro ni manželství a rodina. Sepia pak působí sobecky a podrážděně, chce být sama, nechce nést za nikoho odpovědnost. Při symptomatickém předepsání mohou Sepii indikovat tyto příznaky: nevolnost zesiluje zápach jídla, nevolnost je horší, když nejí, jakmile se nají, uleví se jí; pro ženu je charakteristický pocit tíhy směrem dolů, jako by se útroby tlačily ven. Dalším lékem na nevolnost může být Pulsatilla. Ta mívá proměnlivé symptomy (střídavě např. nevolnost, bolesti hlavy, proměnlivý charakter bolestí) a proměnlivé nálady. Nesnáší přetopené místnosti, má potřebu neustále větrat, nemá ráda tučná jídla, z přejedení ji může rozbolet hlava nebo se jí zvýší teplota. Podobně jako Sepia je na zápach jídla přecitlivělý i Cocculus. To je jeden z hlavních léků na nevolnost při jízdě autem, na lodi, v letadle apod. Dále je citlivý na nedostatek spánku a může trpět nespavostí v důsledku citového rozrušení. V závažných případech prudké a vytrvalé nevolnosti se zvracením, které nepřináší úlevu, může pomoci Ipecacuanha. Je-li v popředí celkového obrazu smutek, zklamání, následky ztráty blízkého člověka, můžeme uvažovat o Ignatii či Natru muriatiku. Má-li žena mnoho strachů, často přehnaných, pálivé bolesti a žízeň na studené, bude nejspíše lékem Phosphorus.
V pokročilém těhotenství se mohou objevovat další potíže jako vaginitida, cystitida, genitální opar, bolesti v pánvi, hemoroidy aj. Nemá-li matka svůj konstituční lék, můžeme na tyto problémy předepisovat symptomaticky podobně jako na nevolnost z celé řady léků. Vždy je třeba zohlednit co nejvíce symptomů a projevů dané potíže včetně povahy a mentálních znaků pacientky. Pro názornost uveďme častý neduh pokročilého těhotenství – křečové žíly. Pulsatilla nebo Sepia budou indikovány na základě výše popsaných symptomů. Lachesis bude indikován u žen, které jsou citlivé na dotek, nesnášejí těsné oblečení, zejména kolem krku, jejich problémy jsou nápadně levostranné, zhoršují se spánkem a zlepšují ve stoje. Carbo vegetabilis pomůže v případech cyanózy se zažívacími problémy, plynatostí a potřebou čerstvého vzduchu (pacientka se neustále ovívá). Výborným lékem na křečové žíly je Hamamelis, který lze vyzkoušet tehdy, kdy nejsou patrné výrazné indikace jiného léku. Křečové žíly jsou bolestivé, nohy otékají a jsou „těžké“.
Pokud plod naléhá koncem pánevním nebo leží v příčné poloze, i tehdy lze intervenovat homeopaticky. Ve většině případů dokáže otočit plod do svislé polohy Pulsatilla, někdy může být indikováno i Carbo vegetabilis. Otáčení plodu je však třeba provádět nejlépe mezi 32. a 36. týdnem těhotenství. Před 32. týdnem může být ještě brzy a plod se může stihnout otočit zpět do abnormální polohy, po 36. týdnu již může být naopak pozdě a plod nemá k otočení dostatek místa.
Při samotném porodu může nastat celá řada komplikací – prodlužovaný porod, nepostupující porod, problém s dilatací branky, krvácení, vyhřezlý pupečník, dystokie ramének aj. V takových případech musíme vybírat lék podle konkrétních projevů, jejichž výčet (a popis léků) by byl nad rámec tohoto článku. K porodu by nicméně měla jít matka vybavena alespoň dvěma důležitými léky. Prvním je Arnica – lék číslo jedna na pohmožděniny, hematomy (včetně cefalohematomu novorozence), krvácení, poranění tupým předmětem, ztrátu vědomí následkem úrazu hlavy nebo mdlob a obecně lék na trauma a následky traumatu (např. traumatického porodu – jak pro matku, tak pro novorozence). Arnica urychluje hojení ran a ulevuje od bolesti. Druhým důležitým lékem je již zmíněné Carbo vegetabilis, o němž se ne zcela neprávem traduje, že umí oživovat mrtvoly. Je to lék pro nedostatečně okysličené tkáně a dokáže probudit k životu cyanotické nebo následkem porodu „přidušené“ novorozeně se sníženou poporodní adaptací (nízké Apgar skóre).
Výčet všech léků, které lze na nejrůznější problémy v průběhu těhotenství a při porodu použít, není zdaleka úplný. A u léků zde uvedených záměrně neuvádíme potence a způsob dávkování. Tento článek totiž nemá sloužit jako návod k domácí péči nebo jako náhražka péče zkušeného homeopata či lékaře. Jeho cílem je poukázat na skutečnost, že i v případě komplikací lze za pomoci homeopatie prožít zdravé těhotenství a přirozený porod. Obecně platí, že po všech stránkách zdravá žena se nemusí komplikací obávat. Má-li však k obavám důvod například na základě vlastního zdravotního stavu, zkušeností z minulých porodů či jiných faktorů, podle kterých bude její těhotenství ocejchováno jako rizikové, je vhodné navštívit zkušeného homeopata a snažit se najít konstituční lék, případně symptomatické léky na konkrétní komplikace a neduhy. Konstituční lék, jak bylo řečeno výše, dokáže v lidském organismu uvolnit některé zasuté bloky a „otevřít“ skryté či skrývané problémy. To nemusí být každému příjemné, na druhou stranu schopnost „otevřít se“ se při vlastním porodu ukazuje jako jedna z nejdůležitějších.
Adam Havlín
Použité prameny
Moskowitz R., Homeopatie pro těhotenství a porod, Alternativa, Praha, 2008.
Murphy R., Homeopatická materia medica, Alternativa, Praha, 2009.
Bailey P., Homeopathic Psychology, North Atlantic Books, California, 1995.
Dahlke R., Nemoc jako symbol, Pragma, Praha 1996